14. dubna 2025 · Výroba medu · Vojtěch Novák
Vytáčení jarního medu je oproti letnímu mnohem časově náročnější, protože řepkový med krystalizuje velmi rychle – za teplých dnů dokáže ztužnout přímo v plástech během pouhých tří až pěti dnů po uzavření buněk. Kdo otálí, může mít plásty tak pevné, že je centrifuga vůbec neuvolní.
Klíčovým ukazatelem je vlhkost medu. Ideál je pod 18 %, absolutní maximum 20 %. Každý člen Klubu si letos ověřil vlhkost refraktometrem ještě před nasazením víčkování. Postup je jednoduchý: odlomte víčko z jedné buňky, kapku medu naneste na hranol a odečtěte stupnici. Pokud refraktometr ukazuje přes 18,5 %, počkejte ještě 2–3 dny a větrejte medník.
Praktické pravidlo: Řepkový med vytáčejte nejpozději do 10 dnů od uzavření posledního plástku. V červnu, při teplotách nad 25 °C, to může být i méně.
Před vytáčením vyčistěte a ohřejte centrifugu na provozní teplotu – studená kov způsobuje kondenzaci a zbytečně zvlhčuje med. Plásty přineste do medárny den předem a nechte je přikryté při pokojové teplotě (ideálně 25–28 °C). Teplý med teče snáze a víčkování jde ostřeji seřezat.
Nádherně světlý, jemně krystalický med, který voní po kvetu a nesmaží se na lopatce. Letos nám vyšel průměrný obsah vlhkosti 16,8 % – výsledek, se kterým jsme byli v Klubu jednomyslně spokojeni.